„V ČR žijí tisíce dětí pod hranicí chudoby z důvodu neplacení výživného. Jak je možné, že dluhy na alimentech jsou u nás druhým nejrozšířenějším trestným činem?“ otázala se úvodem pořadu Máte slovo ČT Michaela Jílková.

„Nejsme tak chudá země, abychom nemohli zaplatit dětem na hranici chudoby náhradní výživné,“ podotkla úvodem ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD). „Platíme i jiné sociální dávky, někdy také sanujeme banky a velké firmy. Především by se to však mělo řešit v resortu spravedlnosti,“ dodala Marksová na účet ministra spravedlnosti Roberta Pelikána (ANO).

„Není to spravedlivé, protože na to doplatí ti, kteří své závazky plní,“ oponovala expertka za ODS Lenka Kohoutová. „Zakládání rodin je odpovědností každého rodiče,“ myslí si. „Jde o velkou nerovnost zákona,“ zmiňuje. Poukázala také na fingované matky samoživitelky.

„Návrh zálohovaného výživného neřeší podstatu problému, ale až důsledky. Výživné je problematicky stanovováno od začátku,“ domnívá se občanský aktivista Aleš Hodina.

Hostem pořadu byla také matka dvou dětí Blanka Brťková, které bývalý partner dluží desítky tisíc korun. „Za dvanáct let neplacení výživného dostal například veřejně prospěšné práce. Bývalý partner ze sebe udělal bezdomovce, tudíž nemá žádný majetek, nemá žádné věci, které by se mu mohly exekučně zabavit, pobírá sociální dávky,“ uvedla s tím, že měsíčně jí přijde 138 korun na jedno dítě.

„Přála bych si, aby česká společnost byla natolik kulturní, že bude normální platit alimenty,“ podotkla soudkyně z Mostu Petra Stará.

Řeč přišla také na výši výživného. „Moje výživné bylo vyměřeno z absolutně fiktivní částky. Soud mi zdvojnásobil příjem,“ postěžoval si otec platící alimenty Lukáš Vacek. „Dítě má mít stejnou životní úroveň jako jeho rodič. A toto hledisko je prvotní,“ upřesnila soudkyně. Na ni zareagovali diváci z publika, kteří si stěžovali na neexistenci zákona o výživném.

Vymáhání výživného

Další dotaz směřoval z publika, a to ze strany Petra Březiny, ohledně vymáhání výživného. „Pokud bychom počítali s tím, že to nevymůžeme, je odhad asi 700 milionů korun,“ podotkla Marksová. Neustále však opakovala, že je nutné, aby to řešilo ministerstvo spravedlnosti. „Počítáme maximálně s částkou 2 500 korun, a to pro ty nejchudší,“ zmínila.

Své pak řekl Petr Sýkora z Asociace neúplných rodin. „V 95 procentech případů má dlužník majetek a je postižitelný,“ řekl s tím, že Brťkové nemůže pomoci a v tom případě souhlasí se zálohovým výživným.

„V Německu, ve Slovensku i Rakousku končí vyživovací povinnost v 18 letech. Dítě by pak v případě studií například mohlo čerpat prospěchové stipendium. Tady by spousta vězení a křivd bylo odstraněno, kdyby si toto poslanci uvědomili,“ zareagoval Valentin Papazian z Unie otců. To však zpochybnila ministryně Marksová. Exekutor Vladimír Plášil se pak vyjádřil i k zastavením majetků a jak je možné postupovat při odkladech. „Pokud jsou jakékoliv průtahy v řízení, ať už soudu, při přezkoumávání postupu exekutora, je nutné postupovat standardním způsobem,“ zareagoval také Plášil. „Exekutoři si dělají jen byznys,“ podotkl kriticky Hodina.

Když následně do pořadu vstoupila žena z publika ohledně dotazu na týrání dětí z dětských domovů, musela moderátorka Jílková zasáhnout. Šlo totiž o naprosto odlišné téma. Ženě bylo umožněno se domluvit s ministryní Marksovou na osobní schůzce po skončení pořadu.

Když je dítě s druhým rodičem

Hodina se pak následně vyjádřil k tomu, že mu chybí stanovení výživného na dobu, kdy je dítě s druhým rodičem. „Když si to dítě beru, je to dobrovolné. Vy byste chtěl od maminky, aby vám platila výživné?“ zareagovala Brťková. Na stranu Hodiny se pak postavil i Vacek. „Matky neplatí těm otcům na dobu, kdy jsou děti s nimi,“ zareagoval ještě Hodina.

Kohoutová potvrdila, že absentují jasná pravidla. „Tím, že nemáme žádná jasná pravidla, absentuje také předvídatelnost,“ sdělila.

Ministryně Marksová závěrem uvedla, že stále jedná s ministerstvem spravedlnosti, kdy očekává tabulku s harmonogramem a jasnými pravidly ohledně postupu.


Záznam pořadu:

Sdílet