Občané za svá práva v Praze, občanské sdružení, Rooseveltova 5, 160 00 Praha 6

za podpory: Unie otců – otcové za práva dětí, Spravedlnost dětem, Střídavka.cz, Striedavá starostlivosť o deti, slovensko-česká spoločnosť a Adikia.cz

Podle zákona č. 85/1990 Sb. o právu petičním:

1. Prezident republiky prof. Ing. Václav Klaus CSc.
2. Předseda vlády RNDr. Nečas
3. Parlament
- Petiční výbor Poslanecké sněmovny
- Petiční výbor senátu
4. Zastupitelstvo hlavního města Prahy

Vážený pane prezidente,
vážený pane předsedo vlády,
vážení poslanci, senátoři a zastupitelé,

rozvrat českých rodin již překračuje všechny rozumné meze. Nezletilým dětem je státem upíráno právo na výchovu oběma rodiči, zakotvené v mezinárodní deklaraci OSN z roku 1989 nazvané "Úmluva o právech dítěte", ratifikované i naším státem.

Justice rozvrací rodiny upřednostňováním "vyvoleného" rodiče (obvykle matky) namísto vyváženého rozhodování o porozvodové úpravě výchovy dětí. "Nevyvoleným" rodičům (obvykle otcům) jsou našimi soudy upírána základní práva na výchovu vlastních dětí.

Požadujeme:

1. Odstoupení ministra spravedlnosti JUDr. Jiřího Pospíšila

JUDr. Jiří Pospíšil prosadil podle svého volebního "černého programu" trest vězení tzv. neplatičům výživného až na 5 let. Přitom soudy pod jeho politickým vedením stanoví výši výživného nikoli podle příjmu, ale podle volného uvážení soudkyně. Výsledkem je, že mnoha otcům je stanoveno tak vysoké výživné, že je nemohou ze svých příjmů uhradit. Výsledkem jeho činnosti bylo zahlcení vězení nešťastnými otci a roztočení spirály: dluhy, exekuce, vězení. Od roku 2009 se zvýšil počet uvězněných otců o 100 %! Nyní ministr otočil. Prosadil "bílý program" podle kterého jsou otcové propouštění z vězení. S nimi jsou však propuštění z vězení i zločinci, odsouzení za skutečné trestné činy. Ale pozor: Zločinci jsou propouštěni bez jakýchkoli podmínek, ale otcům je oproti nim ještě zpřísněn trest – odebere se jim řidičský průkaz. Takže otcové bez řidičského průkazu se buď nedostanou do práce (na venkově) nebo jako řemeslníci bez auta jsou nezaměstnatelní. Takže ministr trestá jejich děti, neboť otcové nemohou pracovat. Toto je vydáváno za "nejlepší zájem dítěte", jak zní zákon? Jestliže "černý program" ministra JUDr. Jiřího Pospíšila zcela zkrachoval, nemůže nyní tatáž osoba prosazovat "bílý program". Ve slušné demokratické společnosti takovýto ministr odstoupí.

Ministr Pospíšil také zcela ignoruje četné výzvy a stížnosti, týkající se tristního stavu opatrovnického soudnictví, jež má jeho ministerstvo v kompetenci. Tento stav je i počátkem problémů s placením výživného – otci, namísto aby se mohl o své dítě osobně starat stejně jako matka, vychovávat jej, vyživovat a šatit, je osobní péče odebrána a nahrazena pouhou povinností platit výživné, často nepřiměřené potřebám dítěte, s možností jen občasných návštěv. I za tento stav je ministr Pospíšil svou nečinností osobně odpovědný.

2. Řešení nerovnoprávnosti mezi muži a ženami

Křikem si feministky vydobyly plnou rovnoprávnost, která dnes však přechází spíše do roviny nejrůznějších výhod pro ženy. Na rovnoprávnost mužů – otců se ovšem zapomíná, přitom v této oblasti panuje zřejmě největší nerovnoprávnost a diskriminace. Na otce není pohlíženo jako na stejně plnoprávného rodiče jako na matku, což mnohé otce vůbec odrazuje od toho, aby se snažili o své děti pečovat. A ti, kteří se o to snaží, musejí projít martýriem nevole soudkyň, sociálních pracovnic a znaleckých posudků, potupně zkoumajících, zda se vůbec smějí o své děti starat. Výsledkem je, že při rozvodu je 88 % dětí svěřováno do výlučné péče pouze matek, oproti 6 % otcovské péče a pouze 4 % zachování péče obou rodičů (střídavé a společné). Jestliže jsou jako vrchol diskriminace označovány rozdíly v platech v řádu 20 %, pak zde dochází k rozdílu v řádu 1400 %. Požadujeme proto, aby otcům, kterým nebyla omezena rodičovská odpovědnost před rozvodem, byla i po rozvodu bez dalších podmínek jasně garantována stejná možnost vychovávat a pečovat o své děti jako matkám. Tedy pokud oba rodiče chtějí a jsou schopni o své děti pečovat, aby tak skutečně činit mohli, protože toto je v nejlepším zájmu dětí.

3. Stanovení výživného podle skutečných příjmů rodiče

Požadujeme jasná pravidla pro stanovování výživného, která budou odpovídat skutečným příjmům rodiče a potřebám dítěte. Nebude tedy stanovováno z fiktivních příjmů nebo dle jiné libovůle soudkyní a bude sloužit pouze k přiměřenému zaopatření dítěte, nikoliv druhého rodiče.

4. Zrušení vězení pro dlužníky

Vězení pro dlužníky bylo v civilizované Evropě zrušeno už v 19. století. U nás však přetrvává v podobě vězení pro neplatiče výživného. Vězněním těchto lidí však nijak nepomůžeme tomu, aby mohli začít vydělávat a živit své děti. Stát navíc na jejich věznění doplácí nemalé peníze, které by mohl místo toho věnovat přímo potřebným dětem. Náklady na jednoho vězně činí 1.000,- Kč za den, tj. měsíčně celých 30.000,- Kč. Podle statistiky ministerstva spravedlnosti činí průměrné měsíční výživné 2.749,- Kč...

5. Nápravu soudního systému

Svobodné volby soudců a opětné zavedení soudních porot, které "vtáhnou" občanskou veřejnost přímo do soudní síně. Tím se zabrání zneužívání moci soudní vůči vlastním občanům tak, jak se to dnes již běžně děje.

Doživotní výkon funkce soudců se již přežil. Jedinou cestou, jak se dostat ze současného marasmu, je využít zkušeností z demokratických zemí, např. ze Spojených států a Švýcarska. Soudní poroty byly v českých zemích úspěšné již za rakouského mocnářství, kdy m.j. v Kutné Hoře zabránily nezákonnému odsouzení Karla Havlíčka Borovského, a rovněž za první republiky. Soudní poroty zrušili němečtí okupanti, komunistický režim v tom pokračoval. Občanské fórum po roce 1989 mělo obnovení porotního systému ve volebním programu. Ale nová vládní garnitura raději využila možnosti utajených soudních procesů s mnoha zkorumpovanými soudci v přesvědčení, že se jí bude pohodlněji vládnout.

---

Dovolujeme si požádat, aby tato naše petice byla zařazena jako řádný bod programu na zasedání petičních výborů Parlamentu a aby předkladatelům této petice bylo umožněno osobně vystoupit.

Na demonstraci, konané dne 21. června 2012 na Mariánském náměstí v Praze, hlasitě přečteno a schváleno aklamací.

Podle zákona č. 85/1990 Sb. se petičním výborem rozumí svolavatel shromáždění. V tomto případě je to občanské sdružení Občané za svá práva v Praze, předseda ing. Karel Berka.

V Praze dne 21. června 2012

Ing. Karel Berka, předseda


První bod petice byl ani ne po týdnu splněn. Pomůžete, aby byly splněny i další? Stačí si vytisknout podpisový arch, vyplnit jej, podepsat, nechat podepsat i další lidi ve svém okolí a odeslat na adresu: Občané za svá práva v Praze, Rooseveltova 5, 160 00 Praha 6. Děkujeme vám. (Můžete si stáhnout v souboru i text petice.)

Sdílet