 Soužití rodičů Adélky se stávalo čím dál méně
snesitelné. Když byli spolu, tak se hádali. Pak na sebe dlouhou dobu
nemluvili. Byla to otrava, žádné společné výlety a legrace. Jejich
dceři došlo, že se už nemají rádi tak, jako dřív.
O prázdninách měli jet všichni na hory. Maminka chtěla jet za každou
cenu k moři, i když na to nebyly peníze. Tak si na dovolenou půjčila a
jela sama s dcerou. Maminka si poté pořídila nový notebook a další
drahé věci. Tatínek sice mamince dával peníze na domácnost, ale už
nestačily na takové výdaje. Máma se ráda hezky oblékala, takže často
strávila víkend nakupováním v obchodních centrech. I Adélka si mohla
koupit spoustu nových věcí a hraček, tudíž ji to bavilo. Maminka
všechno platila z úvěrů, a také měla debetní platební kartu.
Jednoho dne ale ztratila práci. Rodiče se spolu skoro nebavili, tatínek
se odstěhoval do obývacího pokoje a často jezdil za prací mimo domov na
několik dní. Maminka pomalu začala připravovat dceru na to, že se s
tatínkem rozejde, až bude vhodná chvíle. Bylo to jejich tajemství. Ta
chvíle pak přišla o jarních prázdninách. Táta odjel do práce a poté
přijelo stěhovací auto. Maminka odvezla všechno zařízení z bytu, tátovi
zůstaly jen staré věci. Máma odjela s dcerou do jiného města, kde už
měla pronajatý byt a začala ho zařizovat. Našla tady práci a čerpala
další půjčku na úhradu staršího dluhu.
Do nového domova začaly chodit upomínky od věřitelů. Maminka je ani
neotvírala. Pak už do poštovní schránky chodila předvolání k soudu a
nakonec obálky se soudním rozhodnutím. Mamince začali strhávat ze mzdy
část peněz. Jenže to nestačilo pro všechny její věřitele. Máma z toho
byla nešťastná, protože si nikdy nespočítala, kolik vlastně za každou
půjčku zaplatí navíc. Takhle si to nepředstavovala a slibovala, že si
už nikdy žádnou půjčku nevezme. Zkusila prodat některé věci, ale moc to
nešlo. Když dostala další výzvu od exekutora k zaplacení dluhu,
rozhodla se, že se půjde poradit do finanční poradny.
Tam jí řekli, že bohužel není jediná. V březnu 2013 taková situace
vygradovala u 2667 fyzických osob nepodnikatelů do stavu, kdy podali
žádost o oddlužení neboli osobní bankrot. Ze všech žádostí bylo
oddlužení povoleno v 1796 případech (další informace zde). Maminka se rozhodla využít
této poslední šance na rozumné řešení tíživé finanční situace. I bez
ohledu na to, že o ní tatínek zatím nevěděl.
Co to tedy oddlužení obnáší pro dlužníka? Dnem 1.1.2008 nastala
účinnost zákona č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení, ve
znění pozdějších předpisů. Tento zákon umožňuje podat návrh na
oddlužení neboli osobní bankrot. Návrh na povolení oddlužení musí
dlužník podat spolu s insolvenčním návrhem. Se zahájením insolvenčního
řízení se spojují tyto podstatné účinky:
- Pohledávky a jiná práva věřitelů vůči majetku
dlužníka nemohou být uplatněny žalobou, lze-li je uplatnit
přihláškou.
- Exekuci, která by postihovala majetek ve
vlastnictví dlužníka, lze sice nařídit nebo zahájit, ale nelze ji
provést.
Co
by ještě mohlo zadluženého rodiče zajímat při řešení jeho situace, si
řekneme níže formou otázek a odpovědí.
Pokud podám insolvenční návrh spolu s návrhem na
oddlužení, dozví se o tom i někdo jiný než soud?
Ministerstvo spravedlnosti vede veřejně přístupný insolvenční rejstřík.
Všechny dokumenty jsou přístupné v obrazové podobě. Každý dlužník tedy
musí počítat s tím, že se kdokoli z jeho blízkých či známých dozví
informace ohledně jeho příjmů, pohledávek a skutečnosti, že požádal o
oddlužení.
Jakým způsobem se podává návrh na povolení
oddlužení?
Návrh na povolení oddlužení je nutné podat na formuláři bezplatně
přístupném na webových stránkách Ministerstva spravedlnosti. Návrh na
povolení oddlužení musí také obsahovat údaje o očekávaných příjmech
dlužníka v následujících pěti letech, dále údaje o příjmech dlužníka za
poslední tři roky a návrh způsobu oddlužení. K návrhu na povolení
oddlužení připojuje dlužník seznam majetku včetně jeho pořizovací ceny
a odhad obvyklé ceny ke dni jeho pořízení. K tomu dlužník přikládá
seznam závazků, jakož i listiny dokládající údaje o příjmech za
poslední tři roky.
Pokud bylo povoleno oddlužení plněním splátkového
kalendáře, co to obnáší pro dlužníka a jeho rodinu?
Oddlužení je realizováno nejčastěji plněním splátkového kalendáře.
Dlužník je povinen po dobu pěti let měsíčně splácet nezajištěným
věřitelům (to jsou věřitelé, kteří nemají svou pohledávku zajištěnou
např. zástavním právem) ze svých příjmů částku ve stejném rozsahu, v
jakém z nich mohou být při výkonu rozhodnutí nebo při exekuci
uspokojeny přednostní pohledávky. Tuto částku rozvrhne za dlužníka
insolvenční správce mezi nezajištěné věřitele podle poměru jejich
pohledávek způsobem určeným v rozhodnutí insolvenčního soudu o
schválení oddlužení.
Jak probíhá komunikace mezi dlužníkem a
insolvenčním správcem?
Aby mohl insolvenční správce řádně přezkoumat přihlášené pohledávky
věřitelů, nezbytně k tomu potřebuje součinnost dlužníka. Insolvenční
správce písemně kontaktuje za účelem zjištění majetku dlužníka
Ministerstvo vnitra ČR, odbor centrálních informačních systémů se
žádostí o výdej údajů z centrálního registru silničních vozidel. Dále
obesílá všechny bankovní ústavy se žádostí o sdělení, zda je u nich
veden bankovní účet dlužníka včetně uvedení zůstatku na účtu. Kromě
toho insolvenční správce zasílá žádost Českému úřadu zeměměřickému a
katastrálnímu o vyhledání vlastnických a jiných právních vztahů
zadaného dlužníka. Také je dotazován Centrální depozitář cenných papírů
a.s. za účelem zjištění evidence cenných papírů dlužníka. Insolvenční
správce realizuje návštěvu dlužníka v místě jeho bydliště, aby provedl
soupis jeho majetku. Při soupisu věcí dlužníka je každá věc
dokumentována fotograficky, přičemž poté ji insolvenční správce
oceňuje.
Kdo rozhoduje o způsobu oddlužení?
O způsobu oddlužení hlasují na schůzi věřitelů jen nezajištění
věřitelé. Jestliže se schůze věřitelů nezúčastní žádný z přihlášených
věřitelů, rozhodne o způsobu oddlužení soud podle obsahu soudního
spisu, výši měsíčního příjmu dlužníka a soupisu majetkové podstaty.
Převážná většina oddlužení je schvalována formou plnění splátkového
kalendáře. Pokud nemá dlužník dostatečný příjem, ale disponuje
nemovitostí či jiným movitým majetkem, rozhodne soud o zpeněžení tohoto
majetku.
Jak se plnění splátkového kalendáře realizuje?
Ve výroku usnesení o schválení oddlužení soud uloží plátci mzdy, aby po
doručení rozhodnutí prováděl ze mzdy dlužníka stanovené srážky a
posílal je na účet insolvenčního správce. Ten je pak poměrně rozdělí
věřitelům dlužníka, jejichž pohledávka byla řádně přezkoumaná a uznaná
insolvenčním správcem. Částky rozdělované každý měsíc mezi věřitele
závisí na dosahovaných příjmech dlužníka v daném kalendářním měsíci,
dále na změně osobních poměrů dlužníka a také právních předpisech
upravujících výši životního minima pro jednotlivce a výši normativních
nákladů na bydlení.
Co se stane s pohledávkami věřitelů, kteří je
nepřihlásili do insolvenčního řízení?
Jakmile dlužník splní splátkový kalendář, soud vydá usnesení o splnění
oddlužení, čímž insolvenční řízení skončí. Dlužník je na základě
usnesení soudu osvobozen od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení
ve výši převyšující rozsah stanoveného oddlužení. Zákon však stanoví,
že tak učiní jen na návrh dlužníka. Toto osvobození se vztahuje i na
pohledávky věřitelů, kteří nepodali přihlášku do insolvenčního řízení.
|
|
